Cholesterol je molekula přirozeně se v těle vyskytující. Jako takovou si ji organismus umí i sám vyrábět, nemalou část svojí potřeby ale přijímá také z potravy. Klíčový je cholesterol pro syntézu některých hormonů (jmenujme např. estrogeny, testosteron nebo kortikoidy), tvorbu, funkci a vylučování žluči a udržení zdravé struktury nervového systému.
Z těchto důvodů je pro nás tedy cholesterol nepostradatelný a není potřeba se ho automaticky bát. Na druhou stranu je jasné, že nebezpečný je i jeho nadbytek. Proto bychom hladinu cholesterolu, která se standardně měří v krvi při krevním biochemickém vyšetření, měli pečlivě sledovat. Případné vychýlení rovnováhy tohoto parametru je nutné korigovat změnami životosprávy. Zejména je potřeba ohlídat jídelníček, a při zvýšené hladině cholesterolu vyřadit potraviny, které se na tomto jevu negativně podepisují.
A co vlastně znamenají dva zmiňované typy cholesterolu?
- HDL
Tzv. hodný cholesterol je, stejně jako i LDL, přenašečem cholesterolu v krvi. Jedná se o lipoprotein, tedy částici tvořenou lipidy, fosfolipidy, proteiny a právě cholesterolem. Oba typy přenašečů se ale mezi sebou liší svými poměry těchto složek.
Vysoká hladina HDL cholesterolu je považována za pozitivní jev. Je to dáno tím, že HDL sbírají cholesterol z cév (a tím i z aterosklerotických nánosů) a pomáhají jej transportovat do jater, která si s ním už mohou poradit – tedy ho buď využít k syntéze, nebo vyloučit z těla. Tím HDL chrání cévní systém před působením vysokých hladin cholesterolu.
- LDL
„Zlý“ cholesterol, který přispívá k usazování aterosklerotických plátů do stěn cév. Tyto plaky zužují průsvit cév a mají hned několik pro organismus zlých důsledků – zvyšují krevní tlak, riziko infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice. Tato nemoc má svůj lékařský název, a to ateroskleróza, neboli kornatění tepen, a bývá řazena mezi civilizační choroby.